Měla mít na nebi napsáno domov

Ta, která měla mít na nebi napsáno domov,
dívala se vzhůru.
Obloha dýchala bouří,
černá, krvavá…
Blesky se vpíjely do jejích poupat,
a přesto neuhla.

Učily ji rozsévat prosby do větru,
pak je trhaly na cáry,
tříštily o své ostré hrany.
Hnaly je do všech stran,
dokud nic nezbylo,
jen ozvěna,
co se nikdy nevrátila.

Prosila, ať nechají růst květinu,
která chtěla být bílá.
Oni ji chtěli jinou.
Nevěděla jakou.
Ani oni neznali odpověď.
Jen chtěli, aby se skláněla.
Ale ona chtěla být rovná.
Čistá.

A tak čekala,
až jednou nebe přijme barvu,
kterou v sobě nosila.

© Tereza Sklovská | Different Worlds by Sklovská

Všechna práva vyhrazena. Tato báseň je chráněna autorským právem. Jakékoli kopírování, úpravy nebo šíření bez souhlasu autora jsou zakázány.

← Zpět na blog